Pichilemu - Vánoce a Nový Rok

Aktualizace: dub 19


Pichilemu. Surfařský ráj. Městečko s necelými 13.000 obyvatel. Dostanete se sem velmi snadno z hlavního města Santiaga buď autem směrem na San Antonio, a poté odbočíte na Pichilemu nebo autobusem. Cesta autem trvá kolem 3hodin a autobusem necelých 7hodin. Cena se pohybuje plus mínus kolem 8.000 pesos. My jsme sem vyrazili kolem 12hodiny v noci právě ze Santiaga. Měli jsme mnoho věcí na zařizování, a tak nebyl čas vyrazit dříve. Ale už jsme nemohli nadále zůstat v Santiagu. Páťa byl více než statečný, protože byl velmi unavený a celých 200km ze Santiaga odřídil! Díky této jízdě jsme zjistili, že z nejasných důvodů nám neuvěřitelně svítí světla. A ne, nejsou to dálkáče. Takže na nás všichni blikali, snažili se nám jakkoli znepříjemnit cestu, protože si mysleli, že máme zapnutá dálková světla. Cesta byla velmi strastiplná - rozumnějte, na cestě byla jen jedna jediná benznínka, která ale nefungovala, takže slovo "káva" zde bylo zavrhnuto. Tma jako v pytli, takže se člověk ani nemůže kochat krajinou. Teda pokud se Vám do cesty nepostaví kůň, který (samozřejmě) není osvětlen a Vy si ho tak všimnete až na poslední chvíli! A pak děkujete všem svatým, že jste ho zavčas viděli. Navíc na kopci před cílovou stanicí byla neúprosná mlha, která z 20minut do cíle, udělala hodinu. Když jsme konečně dorazili, našli jsme si místo, kde zaparkovat. Protože v okolí Pichilemu jsou všude oplocené pozemky, neměli jsme moc na výběr. Dostali jsme ale radu, kde se dá bez problémů přečkat noc. Rychle jsme roztáhli náš stan a zahučeli dovnitř. Byly asi 3hodiny ráno a my se těšili, jak se krásně rozvalíme. Jenže to jsme neodhadli vítr a trochu i teplotu v noci. Díky tomu, že v Santiagu bylo vedro a v noci se teplota markantně nezměnila, měli jsme za to, že tomu bude tak i v Pichilemu. Koho by napadlo, že 200km níž, to bude jinak. Ano, nás...

Proklepali jsme se až do rána, kdy nám bylo jasné, že musíme navštívit obchod a koupit další (silnější) deku. Ráno ale tak jako tak bylo pro mne nádherné. Psalo se datum 20.12. - mé narozeniny! První narozeniny u moře! První narozeniny, kdy nemusím pracovat! První narozeniny, kdy si můžu opravdu užít SVŮJ den. Rána tu jsou většinou zatažená, ale přes den se to vyčasí a je krásné sluníčko. Horší je vítr. Ten je tu opravdu obrovský (nečekaně v ráji surfařů), a tak najít kloudné místo na rozložení stanu se může stát oříškem. My jsme objevili to své místečko na Punta de Lobos. Krásný výhled, který jsme měli každý den. Parkování zadarmo, jen s tím, že je to nejnavštěvovanější část Pichilemu. Tudíž neustále okolo Vás jezdí auta a okukují vše, co děláte. Už víme, jak se cítí zvířata v zoo.

Zde v Pichilemu, jako by se zastavil čas. Některé silnice jsou ok, ale jiné jsou pouze prašné cesty. Stejně tomu je i na Punta de Lobos. Takže romantická večeře ve dvou s tunou písku všude. Naše auto momentálně vypadá jako jedna velká písečná duna. Asi se ptáte, jak jsme to dělali s hygienou? O tom napíši ještě samostatný článek, přeci jen nekempujeme tak dlouho, abysme vychytali všechny nešvary, a já se s Vámi chci podělit o vše. Jelikož je Punta de Lobos opravdu velmi zaneprázdněné místo, museli jsme naučit náš trávicí systém na noc. Tedy počkat s čímkoli do konce dne, a jakmile padne šero, Punta de Lobos již nehostí tolik turistů a Vy se tak můžete vydat na své "království". Jenže ono ne vždy se dá vše tak hezky naplánovat. Vyhledali jsme tedy v případech nouze restauraci, kde jsme měli na vše klid. Ale protože jsem v jedné omylem ucpala záchod, museli jsme najít jinou alternativu.

Den před odjezdem do Pichilemu jsme se řádně umyli a celkem 7 dní na to jsme neměli pořádnou sprchu. Jedinou, kterou jsme si mohli dovolit zkonstruoval můj muž. Použil zahradní pumpovací stříkačku - takovou, která se používá na hubení škůdců. Tu napumpujete, abyste dostali požadovaný tlak, a pak díky hlavici si můžete užít 2minutovou spršku! Buďto ledovou nebo, když máte to štěstí, a je sluníčko přes den, voda se v autě ohřeje. Naštěstí jsme se přihlásili do "školy" španělštiny. Tam jsme si mohli užít parádní horkou sprchu. A můžu Vám říct, že není nic lepšího jsem dlouho nezažila :) 

VÁNOCE

24.prosince - Vánoce! Probudili jsme se do zataženého rána, ale věděli jsme, že dnes to bude skvělý den, jsou přeci Vánoce. Museli jsme na nákup, protože přes svátky je vše zavřené, tak ať máme dostatek jídla. Páťa otočil klíčkem v zapalování a byli jsme rozhodnuti vyrazit. Ozvalo se jen: "Tzzz,tzzz,tzzzz". Bylo nám jasné, že je vše v čudu a my se nikam nedostaneme. Naše baterka byla  ta tam. Na Vánoce. Dobrý. Proč ne? Baterka byla již staršího data, a tak stačilo jen nechat omylem nabíječku na telefon zapojenou. Naštěstí vedle bydlel pán, co nedaleko předělával domeček, který je přímo na kraji Punta de Lobos. Šli jsme za ním s prosíkem, zda-li by byl tak hodný a pomohl nám. Za chvíli přijel i se svým autem a nahodil nás. Taky nám poradil, kde v Pichilemu sehnat baterku novou a rovnou i s mechanikem, co Vám ji vymění. Měli jsme "z prdele kliku" a i na 24.prosince tento pán pracoval! Nemluvil ani slovo anglicky, za to měl syna - Pedra, kterému angličtina šla jak po másle, a my se tak mohli lehce domluvit. Pedro je Chilan, který měl po tatínkovi zdědit byznys, ale hrabat se v autě ho prý nebaví. Dal se na zubařinu, která tu má potenciál. Ale sám nám řekl, že dle tatínka autům musí rozumnět, protože by byla ostuda, aby syn hlavního mechanika Pichilemu, neuměl opravit auto.

Jak se říká - na Vánoce by neměl být nikdo sám! A taky se tak stalo! Opět náhodička. Usmyslela jsem si, že když nemůžu být doma a nacpávat se denodenně bramborovým salátem od maminky, že si ho udělám sama. Trvalo nám to krásný 3 hodiny (i s řízkama), ale stálo to za to! Při nákupu jsem Páťovi v obchodě, při křižování uličkami, vysvětlovala, co vše potřebuji. Najednou slyším "ssssssss"! Otočím se a kouká na mně malá blonďatá slečna. Ha! Češka! A taky Hanka! No nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Hanka vypomáhá v hostelu SURFARM blízko vesničky Cahuil a nabídla nám, abychom se k ní připojili. Nakoupili jsme tedy o něco víc ingrediencí a alkoholu a těšili se, že poznáme nové lidi. Bylo tam celkem 20 cestovatelů, a každý z jiné země. Přinesli jsme tedy bramborový salát a udělali jsme řízky. Naše vidina byla dát samozřejmě i ochutnat, ale něco si uschovat na druhý den, abychom na Vánoční hod nemuseli vařit. Chyba. Na můj salát se otočilo 40 hladových očí, a aniž bych stihla zaznamenat, že jsme opravdu měli bramborový salát a řízek, vše bylo pryč! Ale pochutnali si. Ono, jak se říká, zelený hlad, pořádný hlad. Ale aspoň jsme poznali Itala, co nepije kávu, Češku, která je instruktorka surfu, nebo angličanku, co se taky jmenuje Hanka. Nebyli jsme sami, dobře jsme se najedli, napili a probudili se na kouzelné pláži.

Když nemáte čím klepat řízky, najdete si cokoli...

Po odpočinku a nabrání nových sil jsme mohli začít drtit svoje mozečky španělštinou. Všichni nás velmi přesvědčovali o tom, že to je jazyk daleko lehčí, než angličtina. Že když už umíme angličtinu, tak španělština pro nás bude lehká a zvládneme ji levou zadní. Jo tak já nevím, jakou španělštinu jste se učili Vy, chytráci, ale asi ne tu, co my. Protože ta je těžká jak Vaše těla po Vánocích. Nikdo mi neřekl, že jsou dva tvary slovesa být, a že tam je skloňování, jako ve francouzštině, které jsem do morku kostí nesnášela. No nevadí, dali jsme se do boje a rozhodně to nebudeme my, kdo z bitevního pole odejde jako první! Našli jsme si zde (jedinou školu, která byla otevřená) Huara spanish school

Ani jsme nemuseli klepat na bránu, která vypadala, že toho již mnoho zažila. Velice milá Katerrina nás slyšela a přišla nám otevřít s obrovským úsměvem na rtech. Omluvili jsme se, že obtěžujeme v období svátků, ale není jiné možnosti. Byla velmi ráda, že je o její služby zájem a nabídla nám, že ihned po Vánocích můžeme začít. Dali jsme se do řeči a při naší první lekci nám nabídla spolupráci. Najít šikovného truhláře (jak já lituji, že jsem studovala a nešla na řemeslo!) je opravdová štěstěna. Protože je o školu opravdový zájem, chybí prostory na učení. A tak je třeba postavit další domeček, kde bude učebna. Na té již pracuje Cris - týpek z Filadelfie, co je v Chile 3 měsíce a miluje surf a skateboarding. S Páťou si sedli do noty a teď pomalu dokončují novou učebnu. Je zde mnoho věcí, které jsou třeba udělat. Proto Páťa opravil bránu a konečně brána vypadá jako brána bez děr, která nepadá na okolo stojící auta. Já naopak pomáhám uvnitř baráku - uklidím, umyju koupelnu, sem tam něco uvařím a na oplátku, zde můžeme nechat auto, kde si roztáhneme stan, využijeme sprchu a můžeme si vyprat. Jsme mezi velmi milými lidmi, kteří jsou nápomocní a je s nimi velká sranda. Poradí, pomůžou nebo naopak naučí nové věci, které se budou vždy hodit.  


NOVÝ ROK

Aneb "Jak na Nový, tak po celý!"

Bývalý manžel Katteriny a otec dětí právě připravuje večeři. Chtěla jsem mu jít pomoct, ale řekl mi, ať mu jen dám své ingredience a nemusím se o nic víc starat. "Me gusta kosina" - Jo to vím, co je! Já taky ráda vařím! A začínám si uvědomovat, že pomaličku, ale jistě začínám pobírat více španělských slov a významů. A tak, když na mne mluví ostatní pomalu, jsem schopna rozumnět a nebo se už umím zeptat, co tím měl básník na srdci. Cítím, že to půjde. Bude muset. Vůně pečeného vepřového se line domem i zahradou a já už se nemůžu dočkat, až se nadlábnu. Protože hladová do nového roku vstoupit nehodlám. Po večeři jsme se vydali na pláž, kde byl ohňostroj. Celá show trvala krásných 20 minut a my se kochali. Hrála skvělá hudba a měli jsme sebou i skvělé víno. Zatančili jsme si nejen sambu, ale i salsu. Pak nám podali nápoj ve flašce od coca-coly, o kterém jsme nevěděli (nebo možná ani nechtěli vědět), že to je rum s kapkou coca-coly, a probrali se druhý den. Páťa na pláži mezi koňmi a já prošla Pichilemu křížem krážem, jen abych se dostala domů. S pořezanou rukou. Upadla jsem na ulici, kde byla rozbitá lahev a pomohly mi dvě paní, které mi ránu očistily a zavázaly. Tu bolest ráno si neumíte představit... Zvláště pak, když vidíte svého muže, jak Vám sděluje, že přišel o telefon. Tudíž náš Nový Rok - 1.ledna 2019 - jsme strávili v nemocnici a na policii. Jo, byla to dobrá party! 


Tímto Vám chci popřád krásný Nový Rok! Spoustu úžasných dní, které prožijete naplno! Mraky splněných přání, nových přátel, spoustu lásky a hlavně zdraví. Užívejte si každé sekundy strávené s rodinou a přáteli a dělejte to, co Vás baví! Nerozčilujte se, spíš se více usmívejte. Nikoho nenaserete víc, než když se budete usmívat! :)


FELIZ AÑO NUEVO



0 zobrazení

Češka v chile team

Ahojda! Jsme Hanka (28) a Patrik (32), cestovatelé tělem i duší, co milují dobrodružství. O svých cestách rádi píšeme a rádi sdílíme své zkušenosti. Nejvíce jsme zažili v Jižní Americe, která byla bláznivá a úžasná.

Čti více zde

 

  • Facebook
  • Instagram

1/1
LOGO-PNG.png
koktejl-logo.png
_vyr_116_laguna-osuska_edited.jpg

SDÍLELI NÁS:

2af7279a10040b4054d80bd3ef94deb9.png
Napište nám

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com